V návaznosti na články , kde jsem popisoval své dojmy ze skvěle obsazeného turnaje, na kterém tým PHT ACADEMY obsadila pěkné 7. místo. (více zde), ale hlavně o tom v jakém hokejovém omylu žijeme tady u nás (více zde). Dnes se zaměříme na tréninkové prostředí a také na tréninkové rozdíly mezi ČR a Finskem.

Každý rok, co jezdíme na finské zápasy a turnaje, obohatí hráče, ale hlavně nás trenéry a rodiče o neskutečnou motivaci co vše musíme zlepšit, abychom s Finy udrželi krok. Vidíme, že už v nejmenších kategoriích se za nimi držíme zuby nehty.

Dám jen malý příklad, finské týmy jsou složeny mixem hráčů výkonnosti AAA a AA. České týmy jedou vždy s tím nejlepším co mají. Většinou jsou to selecty vytipovaných hráčů, kteří jsou sebraní z celé ČR a nominací je jejich výkonnost. Většinou tým cestuje se třemi někdy i čtyřmi formacemi. Proti nim stojí finský tým s maximálně 13. hráči.
Hokejové kempy

Je pravda, že nás v PHT ACADEMY víc ani není. Jsme 10 hráčů a výkonnost našich hráčů je AAA a AA. Musím vyvést některé z omylu, PHT ACADEMY je “klub”, kluci trénují společně celou letošní sezónu a hrají zápasy. Jen dva hráči z deseti chodí občas do svého mateřského klubu, jinak jsou všichni 100% pod programem PHT ACADEMY. Čili nejsme select v pravém slova smyslu, jak nás někteří nazývají. Ale jsme skupina hráčů a rodičů, kteří jeden rok byli ve Finsku a řekli si, proč to někde jde dělat na úrovni a jinde ne. A proto každý rodič investuje nemalé peníze do svých dětí, aby si mohli zaplatit ledy, rozhodčí, turnaje. Za tu snahu dostávají ze všech stran za uši, ale na to už si asi všichni zvykli.

Zpět ke srovnání. Takže české týmy nemůžou přepnout na jiný level, protože jsou na vrcholu sil. Kdežto finské týmy mohou ještě polovinu týmu vyměnit za silnější.

A přestože finské týmy mají hráče dvou výkonností, stejně bruslí s větší lehkostí, mají prudší střely, na hřišti se pohybují kde mají.

Čím to je? “Podmínky pro sport”

V každém městě jsou nekryté ledové plochy, které provozuje město. Kdo chce může kdykoliv na tyto hřiště přijít a zahrát si hokej. Ať mu je 6 nebo 66 let. Nikdo si nedělá nároky, že je hřiště jeho. Hraje se tam celé dny hokej 4 na 4, 5 na 5, když je hráčů hodně, tak klidně 8 na 8. Když se udělá hromadná pauza, tak si každý jezdí a zkouší si střílet nebo si jen tak hraje s pukem.

Většina mladých hokejistů tráví denně 2 hodiny na tomto hřišti!!! A hrají si…

 

hokejové kempy

Ale na tréninku děti trénují

K tomu mají v klubech 3 až 5 hodin tréninku týdně. V klubech, co mají 3 hodiny tréninku za týden, což je třeba mládež Jokeritu Helsinky, zároveň hned dodají: “Většina týmu ale hraje bandy, to je ta hra, která se hraje na hřišti rozměrů fotbalového hřiště s malými hokejkami a míčkem. Tam toho nabruslí víc než na hokeji.”

POZOR!!! Finové to dělají špatně, protože se raně specializují

Tak by to asi nazvalo mnoho odborníků, kdyby do Finska vyjelo na stáž. Dle mého jen učí kluky hrát hokej. Učí je bruslit, střílet, práci s holí. A když přejdou na velké hřiště, tak je učí hokej. Jak se chovat s pukem a jak se chovat bez puku, zároveň jak bránit hráče s pukem a jak bránit hráče bez puku.

Už jsem za 4. měsíce našich zápasů slyšel několikrát – vy hrajete systém, hrajete to jako naši starší žáci. Mám to brát, že je to má chyba, že učím hrát kluky hru? Že je špatné, když ukazujete hráčům, že pro hru je stejně důležitý hráč bez puku stejně jako hráč s pukem, možná i důležitější? Že tito hráči dělají možnosti pro hraní hry? Odpovím si bez argumentů, není to špatně! Každá kolektivní hra je založena na spolupráci hráčů v týmu a nejde spolupracovat, když nikdo neví co má dělat. Je to na každém trenérovi, co po dětech chce. My máme hlavní sport hokej a proto se zaměřujeme na detaily na hokeji. Že nám hráč neudělá na suchu perfektně stojku nebo hvězdu mě tak úplně netrápí, ale i tu stojku s ním budeme cvičit…

Ještě se vrátím k mému vnímání rané specializace. Já ji nevnímám jako trénování specifické činnosti daného sportu v brzkém věku. Je dokázáno, že děti se nejvíce naučí v mladém věku, proto nechci ztrácet čas nic neděláním nebo hraním si her místo tréninku. Nezastávám názor, že není s výukou kam spěchat, že v pozdějším věku už nebude kluky co učit. Berme v potaz, že dnešní hráči jsou ve světě hotoví ve věku 18 – 20 let. Věcí k naučení je tolik, že naopak je času málo…

Mám dokonce názor, že kluci chtějí trénovat a učit se novým věcem. Máme v academy hráče, který chtěl minulý rok končit s hokejem. Tento rok je zapálený pro hokej jako nikdy před tím. Těší se na trénink a hraje si s hokejkou i doma. Trénuje střelbu a chce se zlepšovat. A při tom u nás se učí hrát hokej, trénuje ve cvičeních = dle většiny drilujeme. A když hrajeme hru, tak je to hra, která podporuje nějakou činnost ze zápasů.

Pro Hockey Training

S Finskými trenéry jsme se shodli, jejich týmy i PHT ACADEMY trénují ke každé hodině na ledě hodinu na suchu, kde mají gymnastiku, atletiku, výbušnost a hrají hry. Ikdyž na ledě trénujeme hokej s maximálním zaměřením na hokej a děláme cvičení, pro někoho DRILL,  nazývám to všeobecný sportovní základ se zaměřením na hokej. Nejradši bych se Vás zeptal, jestli to vnímáte podobně. Klidně mi to můžete napsat do komentářů pod příspěvek na facebooku pod tímto článkem. (…)

Proto se snažíme v PHT ACADEMY mít pestré jednotky na suchu. Stejně jako se snažíme na kempech PRO HOCKEY TRAINING mít kvalitní plnohodnotné suché. Proč bychom nadávali, že si děti nehrají venku? Tak je radši vezmeme do tělocvičny a vytvoříme jim podmínky pro hru nebo když nelezou po stromech, tak budou s námi dělat gymnastiku. To je důvod proč je slovo PROFESSIONAL v názvu naší organizace – chceme mít profesionální přístup, který ocení každý mladý sportovec, který se chce zlepšit ve své činnosti na ledě, ale zároveň mu vytvoříme podmínky pro zlepšení fungování svého těla. Dnes už si sami děti tyto podmínky vytvořit neumí.

Richard Jareš

Závěrem ke komfortu hokejistů ve Finsku. Kluci nemají své šatny, ale každý tým má jen sušárnu, kam si po tréninku přemístí své vybavení. Žádný tým kromě vrcholových akademií a “A” mužstev nemá pevnou šatnu jak jsme u nás zvyklí. Kluci jdou na suchou v zateplených šusťákových bundách, čepicích a rukavicích, kde trénují suchou vedle zimáku v teplotě kolem nuly nebo pod nulou. Někteří trénují přímo u ledové plochy. Vždyť na kvalitní trénink není potřeba vlastní šatna, ani skvělé zázemí.

Nikdo si nestěžuje, proč by řešili věci, které stejně nevyřeší…

Už v příštím článku vyzpovídáme rodiče, jak oni vnímají prostředí ve Finsku…